Tématem 52. čísla sborníku Literární archiv jsou nakladatelství v letech 1918–1949. Oblasti nakladatelské činnosti, kterých se dotýká, jsou spolupráce nakladatelství s autory, výtvarníky a grafiky při přípravě knihy, finanční stránka vydávání...
Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.
Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.
Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu.
Kolektivní monografie o jednom z nejvýznamnějších německých historiků z českých zemí, Hermannu Hallwichovi. Teplický rodák byl celým svým životem i tvorbou spjat se severozápadními Čechami.
Publikace, zasvěcená hebrejským zkratkám v židovských donačních nápisech, je výsledkem dlouhodobého projektu epigrafického zpracování textilní sbírky Židovského muzea v Praze. Pojednává o důležitém tématu židovské literatury i epigrafiky.
Reprezentativní obrazová publikace fotografa Martina Frouze a spolupracovníků přibližuje v pěti tematických oddílech osobnost Karla IV. a jeho působení.
Celobarevná publikace představí na starých pohlednicích místní části Bystřice nad Pernštejnem a okolní obce. Jedná se celkem o 22 obcí, kniha je rozdělena do třech kapitol podle jednotlivých oblastí Bystřicka.
Rozsáhlé dílo o dějinách bolševické strany bylo přeloženo do češtiny z francouzského originálu v 70. letech a kolovalo v samizdatu. Překlad ležel zapomenutý několik desítek let a nyní se editovaný překlad dostává k českému čtenáři v knižním vydání.
Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podhůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.