Publikace zaplňuje citelnou mezeru odborné literatury k osvojování podnětů starého Řecka a Říma v českém novodobém umění. Oborově zahrnuje tvorbu od sochařství po fotografii, okrajově i užité umění a architekturu.
Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací.
Z čeho v českých zemích vznikl anarchismus? Co byla Omladina? Kým byli básníci z „generace buřičů“? Jak se organizovali anarchističtí horníci a textiláci? Čím chtěli anarchisté podvracet stát a kapitalismus, armádu a církev?
Kniha nabízí ucelený pohled na proměny veřejné péče o chudé a sociálně-politických opatření v habsburské říši a Československu od poloviny 18. století do poloviny 20. století, včetně vlivu politických režimů během druhé světové války.
V knize se čeští a rakouští historici zaměřují na osobnosti, které byly v prvních dvou dekádách 20. století spjaty s česko-německými vyrovnávacími jednáními.
Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý.
Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
V Branách radosti Daniel Odier odhaluje překážku, která nám brání v prožívání trvalé radosti, a dává nám soubor nástrojů, které ji přivedou natrvalo zpátky do našeho života.
Kniha je příběhem ženy, která na vlastní kůži zažila peklo domácího násilí. Je to skutečný příběh, který se opravdu stal. Je poskládaný z útržků vyprávění dotyčné osoby a upravený do knižní podoby.
Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského.
Katalog k výstavě mluvnic češtiny, kterou společně pořádají a (září 2015 až únor 2016), pojatý jako kniha systematicky mapující gramatiky češtiny od první mluvnice češtiny (1533) po vědecké mluvnice Jana Gebauera.
Kniha se zabývá přehlíženou problematikou ekonomických souvislostí literární práce, jejím tématem je vztah spisovatelů k penězům, vznik a parametry literárního trhu v českých zemích.
Autorka se zabývá historickými aspekty dějin výtvarného umění a hudby a snaží se poskytnout ucelený přehled o vývoji nejdůležitějších oblastí umění a kultury zejména v Evropě a v naší zemi. Vhodné především pro studenty gymnázií a středních škol.
Osudy nejrůznějších postaviček, přicházejících a odcházejících, spojuje, někdy jen na chvíli, jediné místo - pavlačový dům na Čertovce a jeden člověk, který s nimi žil a díval se.