Výsledek pro: 2026年1月19日000909技术分析

Monografie je věnovaná přínosu tělesné výchovy a sportu české národní emancipaci v období od vzniku sokolské organizace v roce 1862 až do první světové války.

Guillaume Apollinaire (*26. srpna 1880 Řím – † 9. listopadu 1918 Paříž) byl francouzský básník, prozaik a dramatik; po matce, šlechtičně Angelice Kostrowicke, polského původu. Jeho literární začátky se datují na přelom 19. a 20. století .

Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Do tohoto prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921).

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.

Kvalitní odborná publikace s rozsáhlým obrazovým materiálem od našeho předního specialisty na výzkum historických staveb.

Kniha kolektivu pod vedením etnoložky Aleny Křížové se zaměřuje ne problematiku lidového umění a výtvarného folklorismu. Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia etnologie od 19. století.

Vlády, firmy i jednotlivci po celém světě přemýšlejí o tom, co přijde po pandemii covidu-19. Můžeme doufat nejen v to, že další podobnou katastrofu odvrátíme, ale že zároveň vymýtíme všechny respirační nemoci, včetně chřipky?

Alma Mahler-Schindlerová. Oduševnělá múza, zdrženlivá dáma, anebo poživačná nymfomanka?

Kniha se věnuje polozapomenuté osobnosti venkovského učitele Jaroslava Petra (1862–1922), který se významně podílel na reformách českého školství v období na přelomu 19. a 20. století

Monumentální a nesmrtelný román Bídníci je považován za jedno ze stěžejních literárních děl 19. století a dočkal se řady filmových nebo i muzikálových zpracování.

Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly.

Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí.

Román se odehrává v Praze před koncem 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin.

Die Vorliegende Arbeit befasst sich mit kulturellen und sozialen Aspekten des Zusamenlebens der Deutschen, insbesondere der deutschsprächigen Juden, und Tschechen in Böhmen in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts.

Publikace přináší původní portrét Eduarda Grieze sestavený převážně ze zlomků informací roztroušených po dobovém tisku vydávaném v zemích Rakouského císařství a z úředních listin a dokumentů dochovaných v Griezově pozůstalosti.

Čtení o Juliu Zeyerovi mapuje formování obrazu Zeyerova díla v rozpravě vedené v časovém úseku od poloviny sedmdesátých let 19. století do čtyřicátých let 20. století, se zaměřením na literární kritiku a kulturní publicistiku.

Druhá polovina 19. století. Křivoklátské lesy. Nebo spíš to, co z nich zbylo…

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v „dlouhém“ 19. století.

Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat.

Masakr na Švédských šancích u Přerova patří k nejtemnějším stránkám našich poválečných dějin. V noci z 18. na 19. června 1945 při něm bylo do masového hrobu popraveno 265 nevinných Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, především žen a dětí.