V druhém z pěti svazků je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.
Další svazek Duchovní cesty z knižnice Františka Drtikola pokračuje v postupném odkrývání dochovaných autentických textových a obrazových materiálů filosofického a uměleckého odkazu Františka Drtikola.
Národní styl vstoupil na scénu s koncem první světové války, kdy intenzivní pocit historického vítězství podmínil a stvrdil nový obsah části českého umění, architektury a uměleckého řemesla.
Kniha upozorňuje na opomíjený experimentální a inovativní potenciál ornamentalismu mezi lety 1880 a 1930 (tj. od kritické recepce historismu přes secesi, ranou modernu a avantgardu až k meziválečnému modernismu).
Součástí knihy je i kompletní seznam dosavadních bakalářských a diplomových prací, seznam výstav, uspořádaných školou, a ukázky školních katalogů a knih, které vydali u nás i v zahraničí pedagogové.
Kniha Výtvarná tvorba duševně nemocných vydaná v roce 1922 má zakladatelský význam. Poprvé je zde v širším kontextu aplikován interdisciplinární přístup: díla psychiatrických pacientů již nejsou nahlížena jen jako diagnostický materiál.
Publikace shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek a mnoho dalších.
Chorvatská básnířka Andriana Škunca (*1944) se kromě řady ocenění v Chorvatsku dočkala i překladu do českého jazyka. Kniha neobsahuje jen básně v próze, ale 46 černobílých fotografií...
Režisérka a animátorka Hermína Týrlová (1900–1993) patří mezi nejvýznamnější osobnosti české animace 2. poloviny 20. století. Souznění s dětskou fantazií a schopnost přiblížit se světu nejmenších diváků.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Knížka ve svých 36 kapitolách upozorňuje na okolnosti vzniku, osudy a zajímavosti věží, které jsou jako pražské dominanty nepostradatelné, a v mnoha případech i objektů, jichž jsou nedílnou součástí.
Kniha představuje vůbec první pokus o souhrnný přehled české monastické architektury od středověkých počátků po josefínské reformy a výběrově zahrnuje i 19. a 20. století.
Kniha zahrnuje rozhovor s klasikem světové kinematografie Ermannem Olmim vedených Charliem Owensem.
Další část knihy tvoří původní rozhovor, který v režisérově domově v severoitalském Asiagu vedl filmový historik Petr Slinták.
Výběr ze sloupků Evy Turnové, baskytaristky kapely The Plastic People of the Universe, má název Turnový háj - BE100F (best of). Sloupky byly pravidelně publikovány v časopisech Instinkt a Reflex a vycházely knižně pod názvem Turnový háj 1-4.
