Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty.
Kniha v přehledných encyklopedických heslech pojednává jak o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, tak vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje jednotlivé mincovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.
Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století.
Reprezentativní publikace, vydaná k výstavě „Hroby barbarů – Svět živých a mrtvých doby stěhování národů“ představuje archeologický výzkum pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně.
Tato kniha se v obecné části věnuje kameni, jeho minerálním složkám, vlastnostem, využití, zpracování a rozšíření v Čechách. Ve speciální části je zpracováno 50 hradních objektů přemyslovské doby.
Kniha představuje formou mozaiky informací a bohatého fotografického doprovodu jak pyramidové komplexy, hrobky a chrámy, tak život a společenskokulturní vývoj staroegyptské společnosti, postavení
panovníka, administrativní aparát,...
Kolektiv předních archeologů přináší ve velkoformátové knize ucelený přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Knihu doprovází na 1 200 ilustrací.
Bohatě ilustrované Dodatky přinášejí shrnutí výzkumů v letech 2000–2006, kdy bylo mj. nalezeno dalších 180 lokalit na území Čech s keltskými nálezy či sídlišti.
Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů.
Publikace obsahuje souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy.
První díl práce, která postupně čtenáři představí desítky dodnes důležitých, ale i mnoha již dávno zaniklých objektů – hradišť, dvorců, klášterů i bojišť spjatých s prvními generacemi Přemyslovců. Věnuje se období 872–972.
Tato kniha není určena senzacechtivým čtenářům, ale těm, kteří se zajímají o nové poznatky z historie, a hlavně budoucím badatelům v novém oboru archeologie – tzv. archeoastronomii.
