Kniha francouzského filozofa (1884 - 1962) vznikla jako náčrt k zamýšlené obsáhlejší práci o Poetice ohně, věnované ohni jako jednomu ze čtyř živlů, jejichž teorii rozpracoval.
Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví.
Monografie předkládá v českém prostředí dosud chybějící komplexní přehled o platónském bádání od konce 17. století po současné trendy, včetně detailních rozborů rozhodujících textů klíčových autorů, relevantních pro studovanou problematiku.
Robert A. Segal se v této knize na velmi skromné ploše pokouší seznámit čtenáře s možnými teoretickými přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč nejrůznějšími vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, ...
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.
Druhým svazkem se stává komentovaný překlad starověkého čínského spisu Chan-fej-c’ do češtiny úplným. Čeština se tak řadí mezi hrstku západních jazyků, do nichž bylo toto dílo cele přeloženo.
Užitečná, zábavaná a zajímavá příručka, která přináší odpovědi na některé ze základních filozofických otázek, kterými se lidstvo zaobírá odnepaměti – a které vedou k mnoha dalším.
