Umění přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo oslavou radosti z tvorby a ornamentální estetiky v architektuře, užitkovém umění i v malbě nebo plakátové tvorbě.
Autor sleduje v průřezu vývoj adaptace starozákonních místních jmen v českých překladech od prvního staročeského překladu bible až po českou verzi Jeruzalémské bible.
Tato populárně-naučná publikace přináší bohatství dalších textů, dokumentujících počátek 50. let, fakta známá i neznámá, ale také atmosféru, v níž se setkávalo budovatelské nadšení s hrůzou.
Historik Josef Klik (1896-1965) patří k osobnostem naší historiografie, o nichž toho není mnoho známo, které jsou ve "stínu" těch slavnějších, v jeho případě zejména Josefa Pekaře, ale i Josefa Šusty či třeba Jaroslava Werstadta.
Tato publikace přináší detailní informace o organizaci německé armády, o její strategii, uniformách i insigniích, a to v průběhu celé první světové války a na jednotlivých frontách. Knihu doplňuje celá řada dobových fotografií i barevných ilustrací.
Aktualizované vydání úspěšného titulu České knižnice.
Přináší české překlady nejstarších staroslověnských,
latinských a staročeských legend, jejichž hrdiny jsou
svatí Konstantin a Metoděj, Ludmila, Václav, Vojtěch,
Prokop a Anežka.
Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.
Práce anglického historika obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století. Zaobírá se klíčovými událostmi Evropy nedávno skončeného věku, které zařazuje do širších světových souvislostí.
V publikaci se zájemci o válečnou techniku dozvědí podstatné informace o reformě dělostřeleckého systému, jež se začala uvádět do praxe zrovna v době, kdy svou kariéru dělostřeleckého důstojníka zahájil Napoleon Bonaparte.
Kniha podrobně popisuje mapuje pirátského řemesla. Popisuje organizaci a způsob boje, pirátské lodě i jejich nejslavnější základy. Největší část knihy je však věnovaná osudům nejznámějších pirátů.
25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě „Pamětní zápis“ o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti...
