Doposud jsme měli možnost seznámit se s Magninovými Dějinami loutkového divadla v Evropě pouze v citacích v díle dr. Jindřicha Veselého (Z historie loutek evropských) i v řadě článků v časopise Loutkář. V českém překladu se objevují v úplném znění poprvé
V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků. Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o české společnosti.
Monografie jednoho z divadelního souborů Pražské pětky, pantomimické skupiny Mimoza, jehož předními představiteli byli David Vávra a Tomáš Vorel. Kniha kromě různých dokumentů a výňatků z recenzí obsahuje též libreta inscenací.
Tuto publikaci lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto.
Předmětnou náplní tohoto spisku jsou skladebné postupy filmových avantgard, přičemž naše pozornost je zaměřena výhradně do oblasti filmu, jelikož tvůrčí obcování se světlachtivou filmovou matérií je zcela odlišné od práce s elektronickým obrazem.
Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní.
Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.
Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné, letos již šestačtyřicetileté historii českého národního pokladu – Divadla Járy Cimrmana.
Filmový publicista a historik Jan Svoboda zkoumá film už od 60. let a věnuje se především pracím svých současníků. Ve třech částech skript rozebírá fenomén nových filmových vln a nepřehlédnutelné období šedesátých let.
Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan nabízí argument do diskuse o hodnotách a významu 60. let.
S humorem psané memoáry významné české baletní sólistky Heleny Koudelkové zachycují její životní příběh od dětství přes úspěšnou taneční kariéru v několika divadlech, televizní a filmové účinkování.
Kniha popisuje způsoby, jimiž může být ve filmu vyjádřena náboženská zkušenost. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu - Carl . Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu, Andrej Tarkovskij.
Kniha Kataríny Mišíkové je určena čtenářům, kteří chtějí nahlédnout za prostou fascinaci filmovými příběhy, objasňuje problémy sugestivního působení filmové fikce v průsečíku mnoha oborů lidského poznání.
