Velkoformátová publikace mapující historii a vývoj Staroměstského
náměstí, jako jedno z přirozených center kulturního, politického, ale
i sociálního života Prahy a potažmo celé České republiky.
Kniha Podkrkonoší povede čtenáře půvabným krajem mezi řekami Jizerou a Úpou, navštívíme města Semily, Jilemnici, Hostinné, Starou i Novou Paku, Dvůr Králové, Lázně Bělohrad, Jaroměř a mnohá další.
Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference představuje zajímavý vhled do uměleckohistorického výzkumu vybraných témat, jejichž společným jmenovatelem je střední Evropa raného novověku.
Portréty padesáti významných osobností české historie, kultury a politiky, spojených s Lidovými novinami, zejména v letech 1893-1948, seriál vycházel v loňském roce v Lidových novinách.
Zřícenina hradu Lamberka se nachází v katastru obce Březníka u Náměště nad Oslavou. V povodí řeky Oslavy zaujímá zvláštní místo v romantické scenérii skalnatého údolí, téměř nedotčeného lidskou činností.
Bezmála sto let již uplynulo od násilné smrti manželů, v povědomí veřejnosti však vůči nim stále přetrvávají některé staré předsudky. Erika Bestenreiner je konfrontuje se skutečností a historickými prameny.
Centralizace se dotýkala většiny odvětví společenského života, nejvíce pak politického dění, ale i ekonomiky či náboženství. Z touhy po jednotě vycházelo také myšlení, ať už stavělo na vrchol pomyslné hierarchie Boha nebo později, rozum.
Autor knihy ke svým dosavadním životopisům významných mužů připojil podobiznu velkého demokrata, filozofa a státníka, spojujícího v dokonalou jednotu teorii a praxi.
Tato publikace měla být podle původního úmyslu autorů pouze důkladným a co možná nejpřesnějším
popisem jedné (i když největší) námořní bitvy, k níž došlo za první světové války na Jadranu.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby...“
Velmi rozsáhlý klatovský region se v posledních válečných dnech stal místem, jímž se do české kotliny nezadržitelně valily americké obrněné jednotky, kterým cestu přes Šumavu otevřeli američtí pěšáci a průzkumníci v lehkých tancích.
Dostává se Vám do rukou druhé rozšířené vydání čtenářsky velice úspěšné publikace „Bojiště Afghánistán“. Jedná se o publikaci z oboru literatury faktu, která poutavou formou podchycuje válečný konflikt z dob sovětské intervence v Afghánistánu.
Renomovaný historik Bernd Gutberlet se v této knize věnuje původu a pravdivosti nejrůznějších mýtů a legend světových dějin – a jak je jeho zvykem, vždy napínavě a poutavě. Historie je živější, než si myslíme.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Autor přehledně popisuje příběh volyňských Čechů, kteří žili přibližně osmdesát let (1868 - 1947) v této části dnešní Ukrajiny. Zachycuje jejich běžný život i těžkou práci, kterou často museli podstoupit, aby přežili.
Kniha přináší komentovaný český překlad první knihy epochálního díla Mikuláše Koperníka (1473–1543) O obězích nebeských sfér, které vyšlo tiskem poprvé v Norimberku roku 1543.