Poprvé v české odborné literatuře podávají dva odborníci souhrnný obraz vývoje anarchismu - této kdysi vlivné politické ideologie - od jejího zrodu v 1. polovině XIX. století až do současnosti.
Osobní výpověď Stuarta Eizenstata o náročném, ale úspěšném vyjednávání, které vedl s čelnými představiteli evropských vlád i nejrůznějšími židovskými organizacemi v druhé polovině devadesátých let o odškodnění obětí druhé světové války.
Obnovené vydání úspěšné knihy, v níž autor shromáždil přes 500 hesel s informacemi o egyptských bozích, králích, královnách, bájích a proslulých stavebních památkách.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
Kniha Mileny Šimsové „V šat bílý odění“ vypráví o lidech z doby první Československé republiky. Z okruhu působení studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky vstoupili v letech 1938–1945 do odboje proti nacismu a okupaci.
Kniha podává skvělý obraz dne D z německé perspektivy, zahrnujíc v celé šíři úvodní čekání, kruté střety na plážích a posléze probíhající boje v normanských vesnicích.
Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti do té míry, že nakonec přivedly různorodý a rozdělený národ k ozbrojené vzpouře.
Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.
Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti.
Vzpomínky významného evropského spisovatele a scenáristy na dobu druhé světové války a pobyt v koncentračním táboře Buchenwald. Kniha je jakýmsi vnitřním dialogem autora s jeho vlastním životním příběhem.
Autor knihy sleduje osudy opomíjeného a širší veřejnosti prakticky neznámého habsburské panovníka, a to jak z hlediska obecného, tak především ve vztahu k zemím české Koruny.
Známý francouzský historik v této knize mapuje kolektivní představy a mentalitu v době kolem roku 1000 s důrazem na milenaristické představy o konci světa a na soudobé pojetí zázračna a tajemna.
Podrobný popis bitvy o Berlín, který Tony Le Tissier předkládá svým čtenářům, boří nejeden mýtus, který sovětská propaganda po skončení boje vytvořila.
Novela, výpovědí očitého svědka, vypráví o tom, jak se za války v terezínském ghettu pod vedením mimořádně nadaného dirigenta Rafaela Schächtra studovalo a inscenovalo Verdiho Rekviem.
