Svazek Listář 2 uzavírá vydávání čtyřsvazkových Spisů Josefa Palivce v nakladatelství Torst. Shrnuje v úplnosti básníkovu korespondenci s významnými osobnostmi české kultury.
Nový svazek Brdské edice nás zavádí do Strašic, kde se v roce 1921 narodili Josef Polívka a Bohuslav Velvarský, dva budoucí spolužáci, kteří se v době německé okupace českých zemí rozhodli uprchnout za hranice a přidat se k protinacistickému odboji.
Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se přáteli stali v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Kniha mimořádného rozsahu.
Milena Jesenská (1896–1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin...
Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností
a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy
(1946–1999).
Autor předkládá s naprosto vážnou tváří kuriózní stížnosti, žádá odpovědi na paradoxní otázky či navrhuje nejrůznější zlepšení (jak sám říká, dadaistické inovativní návrhy) či doporučení.
V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci.
Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, kterou francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších ve 20. století, zahrnuje období 1932-1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy smrti.
Publikace Korespondence T. G. Masaryk – Josef Svatopluk Machar. Svazek II. (1896) zkoumá a dokumentuje vztah a kulturní i politickou činnost T. G. Masaryka a J. S. Machara v roce 1896 na základě jejich vzájemné korespondence.
Edice korespondence, kterou si vyměňovali básník a grafik Jan (Hanes) Reegen a Vladimír Boudník (převládají dopisy Reegena Boudníkovi). Doplněno ukázkami Reegenovy výtvarné tvorby (kresby, grafiky) a jeho básnickými texty.
Tento soubor korespondence vybrala a uspořádala Adriena Borovičková z dopisů Voskovcovy matky a z dopisů Jiřího Voskovce, které posílal z amerického exilu až do své smrti v roce 1981.
Publikace představuje korespondenci mezi rakouským barokním malířem Martinem Johannem Schmidtem (Kremser Schmidtem) a začínajícím malířským žákem Franzem Oesterreicherem z Jihlavy.
V pátém svazku kompletní kritické edice Havlíčkovy korespondence najdou čtenáři 268 dopisů a jako vždy i vysvětlivky, ediční poznámku, kalendárium Havlíčkova života a díla, obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.
Izrael, Jugoslávie, USA – Československo 1968-1973
Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnosta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr autentických dokumentů a fotografií.
Dva autoři naprosto odlišných „rodných listů“ – věku, životní zkušenosti, celoživotní politické a světonázorové orientace – se sešli na stránkách této knihy psané formou dopisů, postupně rozkrývajících jednotlivé vrstvy paměti obou aktérů.
JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950.