Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Publikace věnované sociální péči v České republice. Autorka postupně rozebírá pojem sociálně-zdravotní situace člověka, sociálně-právní ochranu a typy sociálních služeb.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Kniha Češi, Evropa, smíření vychází z esejí a univerzitních přednášek, které Bohumil Doležal publikoval a přednesl v letech 1995–2005, a nabízí vše, nač jsou u něj čtenáři zvyklí.
Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě...
V době, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny, soustředil Milan Uhde do knížky Česká republiko, dobrý den výběr padesáti ze svých pravidelných článků pro Denní Telegraf, dva rozhovory, jednu úvahu a čtvrt stovky proslovů.
Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti.
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006.
Text srozumitelnou formou objasňuje málo známé skutečnosti z oblasti veřejné ekonomiky a politiky. Smyslem knihy není jenom osvěta, ale i pokus o prosazení politicko-ekonomických znalostí jako součásti základního vzdělání.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Kniha v mnohém navazuje na předchozí publikaci o neoliberální governmentalitě, jejíž byl Petr Krčál spoluautorem, a rozvíjí a doplňuje některé její motivy.
V duchu přístupu humanitních a sociálních věd publikace nejprve reflektuje stávající situaci, sleduje práci policie, kterou vnímá jako službu veřejnosti.
