Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony.
Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.
Všichni to cítíme – tu roztržitost, ztrátu soustředění, návykové sledování věcí, které vlastně ani sledovat nechceme, i neschopnost se od nich odtrhnout.
Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem?
Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?...
Zvláštní křehkost lidských pout, pocit nejistoty, kterou tato nestálost vyvolává, a rozporuplná touha navazovat stále nové vztahy, ale raději nikterak pevné, jsou hlavními tématy této významné knihy Zygmunta Baumana.
Současná sociologie si klade otázky, kde, jak a proč vznikají rizika, jak je produkuje nebo konstruuje sama společnost, a jak se promítají do jedincovy každodennosti.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Hlavním tématem této knihy je empirické ověření obecně rozšířených domněnek týkajících se postoje mladých lidí k aktuální jazykové situaci v kanadské provincii Quebec.
Kniha V kapitalismu. Proti kapitalismu. Za hranice kapitalismu. spojuje texty tří přednášek, které John Holloway nedávno přednesl v Kalifornském institutu integrálních studií v San Francisku.
Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723).
Kniha patří k dílům, která se vyrovnávají s iluzemi o fungování komunistických států. Vyšla v roce 1957 a vzbudila velkou pozornost, dodnes je považována za nesmírně cenný příspěvek k analýze komunistických režimů.
Memoáry se zabývají dosud značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor zaznamenává pohnuté osudy obyvatel Alexandrovky v průběhu první poloviny 20. století.
Behavioral economics sees “nudges” as ways to encourage people to re-evaluate their priorities in such a way that they voluntarily change their behavior, leading to personal and social benefits.
Program, jehož hlavním záměrem je upevňovat a posilovat pozitivní postoje žáků k multikulturní společnosti, otevírá prostor pro uvědomění si předsudků a vyjádření obav plynoucích z migrace nebo z odlišností ve společnosti...
Časopis se zaměřuje na teorii a praxi sociální práce, sociální politiky a příbuzných disciplín. Jádrem čísla jsou recenzované akademické statě. Vedle nich jsou publikována předběžná a metodická sdělení a recenze domácích i zahraničních publikací.