Výsledek pro: 2026年2月015790基金利好消息

Práce sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942.

Autor ve své knize provází sídly francouzských panovníků, valoiských i bourbonských, rozesetých po Paříži a jejím blízkém i vzdálenějším okolí, včetně Loiry.

Komentovaná, zasvěcenými výkladovými statěmi doprovázená edice korespondence Vojty Náprstka přibližuje rozsáhlý a velice cenný fond z archivu Náprstkova muzea. Důležitý pramen pro další poznání dějin 19. století.

Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.

Toto město, jako jedna z bašt henleinovského hnutí, se po záboru čs. pohraničí v r. 1938 stalo součástí tzv. německé Třetí říše a sídlem okresu, spadajícího tehdy do tzv. vládního kraje Egerland.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

Texty sebrané v této publikaci zajímavým způsobem propojují odborné historické poznatky o počátcích sovětské okupace s úvahami o morálních nárocích na soudobý stát a jeho občany.

Město Dobříš nepatřilo nikdy k vyhlášeným líhní vojenských hrdinů a veteránů, ale své osudy s ním spojilo mnoho těch kteří se zde rozhodli žít a nebo zde nalezli pouze místo svého spočinutí. ...

V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.

Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.

Životní příběh a svědectví armádního generála Emila Bočka, dosud žijícího válečného hrdiny a veterána bojů 2. světové války.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.

Bitva o Berlín byla jednou ze závěrečných operací na evropských bojištích druhé světové války.

Příběh amerických „hochů od bombardérů“, kteří bojovali leteckou válku proti nacistickému Německu. Předloha stejnojmenného seriálového hitu.

Na rostoucí ohrožení ze strany sousedního nacistického Německa zareagovala v polovině třicátých let minulého století Československá republika, po vzoru již tehdy legendární francouzské Maginotovy linie, výstavbou mohutného fortifikačního systému.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech.

Na dobové fotografie bohatá publikace popisuje vývoj německé mechanizované pěchoty, která doprovázela německé tanky na bojištích v celé Evropě, a podrobně rozebírá specializovaná vozidla a vybavení určené k tomu, aby se z Panzergrenadier stala síla, s níž je třeba počítat.

Směsice uvedených záznamů shromažďuje to, co si pamatujeme z minulých desetiletí, čemu jsme se smáli, abychom dali najevo odpor k režimu, který nás dusil. Z archivu vybrali Gabriel Gössel a Naďa Dvorská, v obalu jsou použité původní plakáty z 50. let.

Pravomil Raichl se na začátku 2. světové války, při pokusu o překročení hranice Sovětského svazu, dostal do Gulagu, pak jako československý voják bojoval a došel z Buzuluku až do Československa.

Ve své knize vzpomíná Ladislav Melíšek na svou dramatickou cestu do zahraničního odboje, která vedla přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, odkud pak pokračoval do Palestiny, ...