Fulghumovské eseje tak, jak je známe a máme rádi. Ohňostroj vtipu i moudrá zamyšlení. Autor bere čtenáře za ruku a vede ho na dobrodružnou výpravu, ukazuje mu svět novýma očima a poodhaluje něco ze svého procesu uvažování i tvorby.
Kniha o plzeňských řekách, potocích, studánkách, rybnících a nádržích volně navazuje na předchozí dílo Jana Hajšmana Tajemství plzeňských kopců. Kniha představí jejich historii i současnost, stavby na jejich březích, události, které se tam staly.
V druhém díle trilogie Carmen Kornové sledujeme další osudy přítelkyň Henny, Käthe, Idy a Liny, narozených kolem roku 1900 v Hamburku. Nyní se nacházejí na prahu padesátky.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.
Rozsáhlá monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě.
Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.
Na tři desítky významných vědců z České republiky, ale
i zahraničí se na základě dlouholetého studia historických
i současných pramenů a odborné literatury zamýšlejí
nad proměnami civilizací a úlohou člověka v jejich vývoji.
Kniha je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů z 16. století. První část se zabývá osobností písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499–1572, a nejvýraznějšími iluminátory, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě českých zpěvníků.
Nymburský spisovatel, publicista a znalec regionu středního Polabí Jan Řehounek tentokrát odbočil od Labe po jeho přítoku Výrovce, aby čtenářům přiblížil turisticky dosud téměř neobjevený kus země, obecně známý jako Českobrodsko.
Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství.
