Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
Jana Balážová (14) začala psát v sedmi letech krátké básničky, pokračovala básněmi a krátkými prózami. Kniha Spolu aneb když text pohladí fotografii je její prvotina sestavená z nejlepších textů, které od té doby napsala.
Kolekce básní slavného anglického básníka Gerarda Manleyho Hopkinse (1844-1889) v překladu biskupa Josefa Hrdličky postihuje běžné události našeho dne, v nichž spatřuje podnětnou vznešenost.
Výbor z díla dříve významného, dnes polozapomenutého, básníka Karla Kapouna (1902–1963), který miloval verše stejně jako ženy, Stranu a pokrok. Napsal 20 sbírek básní, z nichž mnohé vycházely v tehdejším tisku.
Básnická prvotina Tomáše Klášterského. Autor publikoval v Revue Weles, více než tištěnou formou však svoji tvorbu doposud prezentuje na četných autorských čteních.
Společná básnická sbírka Jitky Vránové ( u básnířky Vránové následuje po sbírce De todo un poco) a Jaroslava Odehnala ( vychází po jeho sbírce Jestli mi skleroza dovolí. Vyhlásím ti lásku).
Sbírka básní přináší šest oddílů básní s názvy - Tón spona ticha, Můra věku tohoto, Než odvezou křídlo,Kytice kontemplací, Světla z Praslova, Účastníci mystéria. Kniha je doplněna 18 ilustracemi autora.
Flinta je vášnivý lovec, milovník lesa a střelec vskutku neomylný. I když… Přestože se v této knize střílí ostošest, zvěř odbíhá nezraněna. Výrazně rytmické verše, z nichž některé svou naivitou upomenou na tvorbu starých veršotepců.