Druhou básnickou sbírku autor rozdělil do čtyř oddílů. V první části vstupuje do uzavřeného světa ústavu, kde přibližuje existenci člověka s mentálním handicapem. V druhém oddíle nahlíží na dané téma také z duchovní roviny. V třetí části nabízí ...
Josef Lada a František Hrubín spolu v jedné dětské knize. Vtipné verše o zvířátkách žijících u nás i v exotických krajích jsou zpět – Ladův veselý přírodopis se vrací v novém vydání!
Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní.
Irena Šťastná v sedmé sbírce rozšiřuje své časové a prostorové perspektivy při načítání lidského života. Ale je to drásavá snaha. Znovu se totiž ukazuje, že jeho běh se v neměnném a neústupném rytmu opakuje.
Desátý z řady příběhů pro nejmenší čtenáře o tom, co všechno umí neposedný krteček a jeho zvířecí kamarádi, je zaměřen na základní pocity, se kterými se děti setkávají v kontaktu s vrstevníky i se světem dospělých.
Zatímco v minulosti se brněnští (a nejen brněnští) básníci koupali převážně ve Svitavě, až nyní současná básnická generace vytáhla na tenkém vlasci poezie verše z vod Svratky.
Ptáčkovo básnické dílo patří k nepominutelným hodnotám české poezie sedmdesátých let. Jeho básnické texty oslovily básníka Andreje Stankoviče a zejména hudebníka a zpěváka Filipa Topola, který část jednoho z nich - Sbohem a řetěz - nazpíval.
Pátá sbírka autora, který se doposud nejlépe cítil v zúženém světě interiérů a existenciálních dějových fragmentů, v poezii všednosti bez okázalých básnických gest.