Dvojdílná edice dopisů Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 zachycuje dialog dvou autorů naplněný spoluprací, inspirací a spory. První kniha obsahuje veškerou dostupnou korespondenci. Druhou knihu otevírá soubor Durychovy publicistiky.
Čtrnáct rozhovorů s výjimečnými ženami. Martina Viktorie Kopecká, Andrea Sedláčková, Klára Kolouchová či Jitka Vodňanská… Každá je jiná nejen svou profesí, životním stylem a věkem, ale i tím, v co věří.
Nikdy neodeslaný „Dopis otci“ (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883-1924). Toto působivé svědectví dramatického konfliktu mezi otcem a synem lze označit za mimořádný dokument světové literatury.
Druhý díl edice korespondence univerzitního profesora Aloise Musila (1868–1944) je věnován vzájemnému písemnému styku tohoto význačného orientalisty se zemědělským ekonomem Edvardem Reichem (1885–1943).
První vydání vzájemné korespondence Františka Hrubína a Jana Zahradníčka zahrnuje všechny dostupné dopisy obou básníků (téměř sto korespondenčních jednotek).
Dva autoři naprosto odlišných „rodných listů“ – věku, životní zkušenosti, celoživotní politické a světonázorové orientace – se sešli na stránkách této knihy psané formou dopisů, postupně rozkrývajících jednotlivé vrstvy paměti obou aktérů.
Kniha korespondence mezi básníkem Emilem Julišem, příslušníkem experimentující básnické generace Jiřího Koláře, a libereckým novinářem Josefem Králem je dokladem toho, jak i v těžké ponormalizační době vznikala nová přátelství.
V dnešní čím dál rychlejší a uspěchanější době se psaní dopisů stává vzácností. Zprávy si sdělujeme prostřednictvím emailů či sms spíše v holých větách, na nějaké zamyšlení, zastavení, úvahu, dojem či pocit nějak nezbývá čas. A možná je to škoda…