Kniha, která výrazně ovlivnila Husserlovy žáky, se věnuje rozboru živoucího těla, motivace jako základní zásady osobnostně ustaveného světa a také svobody.
Jedno z klíčových děl italské literatury 19. století představuje v podobě Leopardiho úvah laický, filozofický a materialistický pól soudobé italské prózy.
Filosofická esej o smyslu a hodnotách současného světa. Autor přístupnou a čtivou formou provádí po základních otázkách, s nimiž se čtenář v každodenním životě střetává. Věnuje se např. otázkám etických hodnot či smysluplnosti vzdělání a politiky.
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Sborník obsahuje Taylorovu významnou studii Politika uznání, v níž legitimizuje nárok na multikulturní uznání kulturně definovaných identit v liberálně demokratických společnostech.
Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.
Althusserův text je strhujícím vyznáním výjimečně nadaného intelektuála trpícího záchvaty šílenství, jenž v roce 1980 při jednom ze svých záchvatů uškrtil svoji manželku.
Autor ve své knize boří stereotypní náhled na Becketta jako protagonistu absurdity. Spolu se studiemi Adornovými a Mersierovými patří Fosterova práce k tomu nejlepšímu, co bylo o Beckettovi napsáno.
