Alexander Pope byl vrcholný, vůdčí a vlivný anglický klasicistický básník a satirik. Již za života se těšil evropskému věhlasu, který započal právě básněmi uveřejněnými v této knize.
1. svazek Díla Pavla Petra s názvem Ganymedovo ovoce shrnuje juveniilní verše psané v rozmezí let 1982–1991 (v jednotlivých případech ještě s autorovým zásahem a úpravou na samém začátku devadesátých let, nejpozději potom u jednoho textu v roce 94.
Nikolaj Ivaskiv je básník a hudebník. Narodil se v moldavském Kišiněvě,
většinu života žije v České republice. Studoval evangelickou teologii.
Profesně se zabývá zvukem, nahráváním audioknih, nahráváním
a skládáním hudby.
Je nová kniha básní velkého básníka událost? Ano. Pro autora i pro čtenáře. Jiří Žáček k tomu napsal vysvětlující noticku o stavu našeho světa a poezie: Počítače lidem ušetří spoustu času a práce, ale jsou to jen vysoce výkonní idioti.
Sbírka Z bolesti je knihou, která „při čtení skutečně bolí (a nepochybně bolela i autora při jejím psaní)“, protože je zápasem o přesné zaznamenání bolesti, a to právě svou „silou, autenticitou, objevností, odvahou a sugestivitou“, ...
Druhá sbírka Štěpána Hobzy San Escobar navazuje na debutové Ferrari v džungli (Literární salon, 2018), tj. postmoderně mísí vysoké a nízké, minulé a přítomné, vznešené a směšné.
Římský deník spolu s Římskými sonety je holdem Římu, městu, které Vjačeslav Ivanov (1866–1949) považoval za svůj druhý domov. Martin C. Putna Ivanovovy básně doprovodil komentáři, ukázkami vzpomínek Ivanovovy dcery Lidije a doslovem.
Přemysl Krejčík, autor úspěšných románů, literární publicista, literární vědec a vysokoškolský pedagog, přichází po čtyřech letech s novou básnickou sbírkou.
Sbírka 130 básní vybraných z autorova celoživotního díla
Vladimír Holek se narodil 22. května 1956 v Bílovci. Mládí prožil v Ostravě, kde nejprve vystudoval gymnázium a poté hru na violoncello na ostravské konzervatoři.
Sbírka přináší znovu hlas mladého autora, jenž kdysi, v časech dospívání, hledal slova pro odpor, smích i tichou útěchu. Verše psané na přelomu šedesátých let nesou stopy školních absurdit, generačního vzdoru i intimních krajinných nálad.
