Výsledek pro: 978-80-257-0524

S umělou inteligencí se můžeme setkat v různých kontextech: v lékařství, populární kultuře, mytologii či filozofii. Kde se objevily pohyblivé automaty napodobující lidi i zvířata? Odkud se bere fascinace androidy a roboty?

Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?

Kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a vybírá z nich nejzajímavější témata, která podává srozumitelným způsobem.

Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století...

Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava.

Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra?

Známý soudobý teoretický fyzik Carlo Rovelli, jeden z tvůrců smyčkové kvantové gravitace, ale také vynikající spisovatel, se v této knize zabývá okolnostmi vzniku kvantové mechaniky, snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob.

Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách.

Držitel Nobelovy ceny za fyziku a popularizátor Frank Wilczek v knize Deset klíčů k realitě nabízí čtenářům srozumitelný, ale hluboký výklad o naší fyzikální realitě založený na nejnovějších poznatcích moderní vědy.

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě.

Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí?

Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem...

Dost už bylo paniky kolem hurikánů, požárů a mizejících ledovců, říká dánský autor Bjorn Lomborg ve své poslední knize Falešný poplach.

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace.

Bohatě ilustrovaná, chronologicky řazená kniha, svým pojetím navazující na Matematickou knihu a Knihu o fyzice, shrnuje nejdůležitější a nejpřevratnější vědecké objevy od astronomie po psychologii.

Tato kniha je historií nuly. Stejně je však i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli - učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji.

Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak.

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků.

Převratná práce britského biologa přináší zcela nový pohled na vztah organismů a jejich genů.