Publikace shrnuje výsledky výzkumu emigrace katolických obyvatel z husitských měst. Sleduje jejich předrevoluční osudy, okolnosti odchodu, migrační směry, ekonomickou situaci v exilu a návratové strategie.
Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.
Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.
Český národ prožil ve svých moderních dějinách řadu převratných událostí. Jednu z nejvýznamnějších představuje rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa na sklonku první světové války. Právě zmíněnému období se věnuje kniha.
Deníky Václava Tilleho (1867–1937)
z posledních deseti let autorova života
představují pozoruhodný a cenný historický
pramen, tím spíše, že až do nedávné doby
byla jejich ucelená podoba veřejnosti
téměř neznámá.
Monografie se zabývá problematikou přehodu z výhradně rukopisné formy knihy ke knize tištěné a otázkami paralelní existence těchto dvou médií v počátečním období knihtisku v českých zemích.
Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.
Poslední svazek této řady se souhrnně věnuje činnosti vatikánské Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti, která měla na starosti zahraniční vztahy.
Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky.
Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
