Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.
Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků.
Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Allgemeine SS, neozbrojená část SS, byly před vypuknutím druhé světové války s přehledem nejpočetnější odnoží SS. Přes tento fakt zůstaly dlouhá desetiletí stranou pozornosti historiků.
Fenomén komunistické Státní bezpečnosti a tajných spolupracovníků dodnes vzbuzuje zájem laické i odborné veřejnosti. Kniha Člověk v soukolí StB zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie.
Podpis mnichovské dohody 30. září 1938 znamenal bezesporu zlom ve vývoji Československa. Nevedl pouze ke ztrátě rozsáhlých oblastí českých zemí, následně i Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale posléze též k rozpadu celého státu.
Německá invaze do Polska (tzv. zářijová kampaň), která byla zahájena 1. září 1939 a na níž se podílel Sovětský svaz, měla za následek rozdělení původního polského území mezi Německo a Sovětský svaz.
Horké knihy ve studené válce popisují málo známý program tajné distribuce knih do východní Evropy, který financovala CIA. Mezi lety 1957 a 1970 byl knižní program jedním z nejefektivnějších způsobů pronikání za železnou oponu.
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
Monografie se zabývá složitými životními osudy brigádního generála Josefa Bartíka (1897-1968), důstojníka z tzv. zpravodajské jedenáctky Františka Moravce.
