dle období

Během let 1914–1923 došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací. Předkládaná antologie přináší ve třech částech věnovaných jednotlivým komunitám na dvě stě padesát očitých svědectví, vzpomínek, zápisků, dokumentů aj.

Kniha pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů.

V osadě Koloredov stálo na přelomu 18. a 19. století množství úpravárenských podniků a dalších hospodářských zařízení, v nichž nacházeli své uplatnění místní drobní podnikatelé, kteří se výrazně angažovali v rozvoji protoindustrializace v regionu.

Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století.

Kniha představuje dějiny Kyjevské Rusi od jejích počátků až do 13. století. Práce uvádí základní soubor pramenů a soudobé odborné literatury k dané problematice a seznamuje čtenáře s vývojem východní Evropy od nejstarších dob až do mongolského vpádu.

V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.

Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.

Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance.

Pozdně antická evropská civilizace 4.–5. století stála na rozcestí. Starý Řím padl, nový, tj. Konstantinopol, se postupně ujal vlády.

Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.

Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy.

Vilém Sacher ve své knize zachycuje vznik 2. čs. samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu v době, kdy byl náčelníkem jejího štábu. Popisuje i její další osudy, tedy rozporuplné bojové nasazení v Karpatech, komplikovanou, ale úspěšnou účast v

Autentické vzpomínky mladého maturanta, chlapce z dobré rodiny, jehož romantická představa mužného boje byla náhle konfrontována s realitou dennodenních strastí vojáka v drsných podmínkách nevlídných zákopů a náročné fyzické i duševní zátěže.

Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.

Im ersten Teil wurden die Veränderungen der Schreibweise, die die ersten Jahre der Integration Schlesiens mit der Böhmischen Krone betrifft, detailliert geschildert.

One of the subgroups of Holocaust victims from Bohemia and Moravia consisted of the scholars and professional scientists of Jewish origin who established their careers during several decades of advances of modern science.

The treatise deals with the historians who were members of the Dominican Order; living personalities were intentionally excluded from the survey.

Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.