osobnosti a osudy

Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti.

Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.

Mercerův Deník je jedním z nejpozoruhodnějších líčení očitého svědka o tažení K Waterloo, jaký byl kdy publikován. Je to klasika historie vojenství.

Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.

Po Pamětech Marcellina de Marbota, Napoleonově kavaleristovi kapitána Parquina a Napoleonově granátníkovi kapitána Coigneta dostává český čtenář do rukou čtvrté memoáry z časů napoleonských válek, které v Elka Press spatřily světlo světa.

Životopis Rudolfa Witziga, dokončený s podporou Witzigovy vdovy a syna, je komplexní historií tohoto muže a také poskytuje důležité nové detaily o výsadkových silách, složce luftwaffe, v níž sloužil.

Paměti německého důstojníka z první světové války. Plukovník Lettow-Vorbeck (1870-1964) je považován vojenskými historiky za největší postavu guerillové války.

W. Lüthovi se připisuje potopení 47 spojeneckých lodí. Tento rekord překonal jenom slavný Otto Kretschmer. Lüthovi se za to dostalo nejvyššího vyznamenání Třetí říše za odvahu - rytířský kříž s dubovou ratolestí, meči a brilianty.

Válečné paměti Kurta Meyera představují v německé poválečné memoárové literatuře poměrně ojedinělý pokus skloubit popis bojových operací na západní i východní frontě s napínavým, takřka beletristickým podáním.