Tvorba Veroniky Holcové (*1973) představuje jeden z nejosobitějších malířských projevů současnosti. Její obrazy vibrují mimořádně silnou vizuální imaginací a intenzivní obsahovou mnohovrstevnatostí.
Koncem šedesátých let podnikl psychiatr Stanislav Drvota ve spolupráci s historikem umění Janem Křížem světově výjimečný výzkum zabývající se vztahem umělecké tvorby a neurózy, v němž navázal na čtyři psychologické typy Carla Gustava Junga.
Festival politické písně v Sokolově, který se konal v letech 1973–1988, je něčím, nač by řada lidí dnes raději zapomněla. Vznikl na počátku normalizace a jako takový se stal doslova symbolem oficiální kulturní politiky této doby.
Monografie Františka Matouška představuje jeho dosavadní zhruba třicetiletou výtvarnou dráhu. Akademii výtvarných umění v Praze začal studovat až poměrně pozdě, v roce 1993, už během studia se však prosadil do špičky aktuálního umění.
První přehledová monografie malíře, autora instalací a hudebníka, který veřejně vystupuje výhradně pod pseudonymy KW, Q: či Ewski a který patří k nejoriginálnějším výtvarným umělcům posledních třiceti let.
Reprezentativní publikace zachycující 50 ročníků Mezinárodního festivalu orchestrů mladých, obecně známých pod francouzskou zkratkou FIJO, která patří k nejvýznamnějším kulturním akcím v Chebu. Retromuseum Cheb 25.6.-3.1.2021.
reflexi cirkusového světa v českém výtvarném umění a literatuře. Zpřítomňuje fenomén cirkusu v českém prostředí od počátku 19. století do poloviny 20. století, a to v širších souvislostech evropského umění.
Kniha, na níž pracoval mezinárodní autorský tým, sleduje spletitou Feiglovu životní a uměleckou historii a zkoumá celou škálu historických dokumentů, zachycuje veškerou šíři technik.
Životní dílo pražského umělce Václava Hejny (1914–1985) zahrnuje širokou
škálu výtvarných projevů od existenciální figurace třicátých let
až po objektovou tvorbu let šedesátých a odráží se v něm i spletitá
historie Československa ve 20. století.
