přírodní vědy

Klima se v lesnictví odjakživa považuje za nezávislý stanovištní faktor. Změna klimatu ale představuje podstatnou změnu podmínek pro vývoj, fungování a růst lesa jako nenahraditelné součásti naší krajiny.

Monografie se zabývá skleníkovými plyny, které vznikají v půdách i jinde v suchozemských ekosystémech a odsud emitují do atmosféry. Popisuje vlastnosti hlavních skleníkových plynů a jejich roli v atmosféře Země včetně principu tzv.skleníkového efektu

Současné změny klimatu si žádají změny v přístupu k naší krajině. Té krajině, ve které žijeme a která nám poskytuje obživu.

Jádrem knihy je příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul, pravděpodobně na bázi RNA, přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin.

Mikroorganismy, a mezi nimi zvláště viry a bakterie, lidstvu historie představila v roli malých parazitů a choroboplodných zárodků, které pro svět živých bytostí nemají vůbec žádný anebo pouze negativní význam. Ale v tom se biologové mýlili!

Kniha seznamuje čtenáře s východisky, okolnostmi, průběhem a výsledky nejdelší simulace kosmického letu, jaká byla doposud realizována. Příběh první úspěšné „mise“ šestičlenné mezinárodní posádky na planetu Mars je popisován z mnoha různých pohledů.

Populárně-naučná publikace zachycuje vývoj poznání virů a jejich význam především z hlediska humánní medicíny a na několika příkladech chorob (neštovice, dětská obrna, AIDS, SARS, chřipka, marburg a ebola) popisuje možnosti, jak s nimi bojovat.

Kniha, snažící se přístupnou formou oslovit vzdělané čtenáře se zájmem o biologii a infekční nemoci.

Najdeme ve vesmíru další Zemi? Populárně naučná kniha od známého astronoma.

Hodiny a kalendáře jsme zvyklí pokládat za vymoženosti lidské civilizace. Ovšem ostatní živé organizmy se obejdou bez nich, a přesto dokážou určovat čas během dne i roční období.