Autorka, vášnivá turistka a fotografka, zaznamenala po dvě desetiletí množství zajímavých druhů – od neobvykle zbarvených květů až po vzácné či léčivé rostliny.
Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Tato kniha vznikla z potřeby autorů rozproudit diskusi nad konceptem, který by mohl přinést naději, že klima ještě řešitelné je. Jiří se nebojí psát o tom, co nefunguje, diskutovat s osobnostmi a přinášet vlastní návrhy řešení.
Kolektivní monografie „Krajina jako antropologická čítanka“ obsahuje patnáct odborných studií věnovaných problematice krajiny. Na krajinu jednotlivé příspěvky nahlížejí z různých úhlů, které spojuje jednotný antropologický diskurs.
Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu.
Ojedinělá a poutavá plnobarevná kniha s více než 220 originálnímí fotografiemi dřevin z celého světa doplněná o zasvěcený komentář našich špičkových odborníků.
