pohádky a legendy

Třetí svazek edice mikroliška, pohádek do kapsy nebo do kabelky vhodné zejména na cesty, do čekáren a tam, kde je třeba mít po ruce něco ke čtení a prohlížení.

Pohádka o pražském autobusu, který už měl dost kopců i kouře z výfuku a rozhodl se stát trolejbusem v Pardubicích, i když to vůbec nebylo jednoduché.

Vyprávění o Vánku a Labouti, jak spolu v domku u Vltavy hospodařili, vařili i četli. A protože se měli rádi, poradili si s každou nesnází.

Máša má draka, co vypadá jako rogalo. Já mám draka, co vypadá jako drak. Vyráběla jsem ho s tatínkem. Je z papíru. Tatínek? Ne, ten drak. No. A pak zafoukal vítr a drak i já jsme letěli… Radek Malý, který o tom napsal, to snad musel sám zažít.

Léto jsou borůvky, bouřky a rybníky. A když přijde podzim a zima, kousek léta nám zůstane aspoň doma ve skříni, v písku v sandálech, ve žluté pastelce a v břiše nafukovacího krokodýla.

Knoflíček si přál být volný jako pták, kdo by nechtěl? A tak se kutálí po světě a hledá, jestli by mu nebylo jinde lépe, než pořád vězet v kabátě a potkává klíč i kelímek i dudlík, které už nikdo nepotřebuje a volnosti mají až po krk.

Pršelo už třetí den a děda Marcel si vzpomněl, že nechal na chatě, kterou měli u Berounky, otevřené okénko do sklepa. Radši se tam zajede podívat, aby jim nenateklo do brambor a do marmelád.

Může konkurz na nejsilnějšího muže svět vyhrát kuřátko? Co se může stát, když si jako kluk hrozně moc přejete knír? Jaké to je, být reportérem cestujícím po světě za nejrůznějšími katastrofami? K čemu jsou kamarádi?

Souborné vydání sbírek básní pro děti Všechno je to na zahradě (2013), O čem sní (2016) a Každá věc má něco společného se štěstím (2019), doplněné o nový text Benjamin Murka.

Dobrodružství tří morčat, která spolu plánují objevovat krtčí hromádky, jeskyně i nová souhvězdí a nakonec podniknou výpravu po stopách šelmy, o které se do té doby jen vyprávěly děsivé příběhy. Druhý svazek edice UžČtu pro začínající čtenáře.

Jak voní Praha? Jako Vltava, divadlo, semafory i lanovka. Tři desítky básní o Praze viděné očima dětského návštěvníka.

Nikdo už neví, jestli to začalo protivnou Vendulou, nebo nepřátelskými spolužáky. Jisté je, že kamarádství s neřádem, drobným stvořením zrozeným z odpadkového koše, celou věc jenom zhoršilo.

Ví velryba, že je savec? A jak pojmenuje moucha všechny svoje děti? Jaký kožich nosí marnivá liška? Jednadvacet hravých básniček o zvířatech v různých životních situacích s neméně hravými ilustracemi.

Sedm snů malého Péti s andulkami, sovami i dalšími okřídlenci.

Veršované vyprávění o bytových nesnázích mladé čapí rodiny na stránkách leporela vázaného v oranžovém plátně.

„Znala jsem jednoho dinosaura. Nebyl to moc veselý dinosaur. Naopak. Často byl smutný. To plakal velké dinosauří slzy.

„Byl pán, který škytal. Začalo to jen tak. Snídal rohlík s máslem a najednou to přišlo. Škyt. Škyt. ŠKYT.“ A nepřestal. Škytal ve dne, škytal v noci, škytal když jedl, škytal když čůral i když spal. Ze škytání si vytvořil pěkné podnikání.

Je v pořádku někoho mít rád – a je v pořádku někoho rád nemít. Karlíček vosám v lese překáží, nesnesitelně jim páchne a jeho hospodaření na zahradě a v sadu je akorát k vzteku.

„Máme doma živočicha, nikdo neví, co je zač, ke všem věcem drze čichá, říkáme mu vysavač.“ Verše o běžných věcech, které s trochou fantazie zas tak úplně běžné nejsou, malované kouzelnou trojbarevnou pastelkou.

„Byl jednou jeden pes, ten chodil na psí ples v převleku za velblouda...“ Trochu dada, hodně přímočaré, každopádně veselé, červeně a žlutě šrafované verše o pánovi s dírou ve kšiltovce, jeho paní i dětech a celém jejich světě.