„Byl pán, který škytal. Začalo to jen tak. Snídal rohlík s máslem a najednou to přišlo. Škyt. Škyt. ŠKYT.“ A nepřestal. Škytal ve dne, škytal v noci, škytal když jedl, škytal když čůral i když spal. Ze škytání si vytvořil pěkné podnikání.
„Byl jednou jeden pes, ten chodil na psí ples v převleku za velblouda...“ Trochu dada, hodně přímočaré, každopádně veselé, červeně a žlutě šrafované verše o pánovi s dírou ve kšiltovce, jeho paní i dětech a celém jejich světě.
Kolem pusto, písek, duny, písku moře, hory, tuny. A k tomu jedno malé velbloudě, které se ztratilo mámě. Dostalo žízeň a má hlad. Zkouší spásat kaktusy, píchají ho do pusy. Mělo namále, ale dobře to dopadlo.
Ví velryba, že je savec? A jak pojmenuje moucha všechny svoje děti? Jaký kožich nosí marnivá liška? Jednadvacet hravých básniček o zvířatech v různých životních situacích s neméně hravými ilustracemi.
„Tlustý dědek, bába tenká, lopotí se s žebříkem. Ona v sukni, stařík v trenkách. Levá, pravá, pozor, jdem!“
Pohádka o perníkové chaloupce ve verších, ve které skončí ježibaba s ježidědkem o hladu, se zlomeným žebříkem a boulemi na hlavě.
