moderní dějiny

Kniha cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě. Čtenáři se zde setkají s příběhem Jaroslava Šabaty, Petra Cibulky, Evy Trúdy Vidlařové a mnoha dalších, stejně jako se studentskými či kulturními protirežimními aktivitami.

Kniha přináší tři příběhy protikomunistického odboje. Součástí vyprávění jsou i osudy lidí, kteří sice nehráli v odboji role klíčové, bez nichž by však tyto akce nebylo možno provést a kteří spolu s nejbližšími příbuznými za svou pomoc krutě zaplatili.

Abeceda komunismu se snaží nahlížet do zcela konkrétních osudů, vnímá kontext i kontinuitu jednání aktérů historických událostí a přitom je dokáže zarámovat do širších historických souvislostí.

Publicista Luděk Navara v knize zasvěceně postihuje události na hranici mezi Československem a západním Německem a Rakouskem mezi léty 1948 a 1989.

I tuto další Navarovu knížku je lépe číst jen jako soubor strhujících příběhů než jako svědectví o době, která nedávno minula či jaksi nezřetelně přešla do ztracena. Příběhy samy o sobě jsou úžasné a žádný autor by si je nevymyslel.

Druhý díl Příběhů železné opony, které se staly předlohou pro stejnojmenný televizní seriál ČT. Přináší další osudy lidí, kteří se pokusili překonat železnou oponu a riskovali přitom život, a tentokrát také těch, kteří se vystěhovat nechtěli, ale museli.

Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.

Publicista Luděk Navara v knize zasvěceně postihuje události na hranici mezi Československem a západním Německem a Rakouskem mezi léty 1948 a 1989.