druhá světová válka

V mužské části osvětimského koncentračního lágru nechalo vedení SS na jaře 1943 oddělit dvoupodlažní budovu kasáren, blok 10, od ostatního táborového území. Prováděly se tam lékařské pokusy na zhruba 800 židovských ženách.

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka.

Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz.

Obraz rodiny z dělnického okrsku ve východním Hamburku ve 30. letechOtčím komunista, otec dokonce člen Svazu rudých frontových bojovníků.

Na osudech tří židovských dívek – z Polska, Holandska a Francie – autor otevírá téma židovských dětí, které přežily druhou světovou válku v úkrytech.

Biografie českého letce Václava Bozděcha (1912–1980), který za 2. světové války působil v RAF, zaznamenává jeho životní osudy v kontextu bouřlivých událostí doby.

V roce 1943 bylo 86 židovských žen a mužů, vybraných v Osvětimi, usmrceno plynem v koncentračním táboře Natzweiler-Struthof. Po pěti letech bádání v četných archivech autor zrekonstruoval průběh zločinu a identifikoval všech 86 zavražděných.

Bylo jim teprve šestnáct let. Z Hitlerových chlapců vycepovali v rychlokursech vojáky, aby je pak na jaře 1945 povolali do Waffen-SS a nasadili do dávno prohrané války.

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi.

S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.

„Vrazi se srdcem z ledu“, tak nazývá autor Hitlerovy „ochranné oddíly“. Dvě písmena SS, psaná starogermánským runovým písmem, jsou symbolem chladnokrevného masového vraždění, teroru bez špetky svědomí, rasového šílenství, které přineslo lidem zkázu.

Posledními rekruty povolanými nacisty byly zčásti děti. Jedním z nich se stal Hamburčan Günter Lucks. Literatura faktu a zároveň autobiografické líčení osudu za druhé světové války a po ní.

Na čem se doopravdy zakládala Hitlerova nenávist k Židům? Autor vyvrací otřepané klišé o „antisemitovi od dětství“, které dal do oběhu sám Hitler a jeho životopisci je nekriticky přejímali.

Poselství od Stalingradu neztratilo dosud svou aktuálnost. Všude na zemi dnes umírají lidé kulkami fanatiků. Jsou národy schopné vyvodit poučení z dějin jiných? Kéž je alespoň vyvodí z vlastní historie.

Když v roce 1941 dorazili do polského městečka Żołkwi nacisté, patnáctileté židovské dívce Claře se definitivně hroutí svět.Zcela unikátní svědectví, které bere za srdce, je příběhem plným utrpení, ale také lidskosti i jedinečnou výpovědí o naději.

O druhé světové válce existuje obsáhlá dokumentace, ale jen skromná část se zevrubně zabývá wehrmachtem, nejdůležitějším mocenským nástrojem "vládce válečníků" Hitlera. Guido Knopp se ale nezaměřuje jen na instituci wehrmachtu, nýbrž i na její aktéry.

Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe.

Autor popisuje zkušenosti německých zajatců a vypravuje o ženách a dětech doma v Německu, o jejich nadějích a touze po milovaném muži, otci či synovi. Navíc popisuje dobrodružné pokusy o útěk, při nichž se několika lidem podařilo dostat na svobodu.

Adolf Burger, jeden z posledních žijících vězňů řady koncentračních táborů, líčí svůj strastiplný život v nacistickém pekle.