genealogie, heraldika, šlechta

Jak skloubit věrnost panovníkovi s věrností své víře? Byli nižší šlechtici závislí na věroučném postoji mocných magnátů? Jak probíhaly šlechtické konverze? Pohřbívali utrakvisté i v katolických klášterech? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha.

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující role, kterou v numismatickém prostředí plní Petráň již řadu let.

Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Cestování bylo nedílnou součástí životního stylu šlechty. Zkušenosti získané v zahraničí se v mnoha případech také odrazily v pozdějších aktivitách osob, jimž v žilách kolovala modrá krev.

Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou.

Kniha se věnuje vývoji českého znaku ve středověku.

Autorka si klade otázku, zda a do jaké míry se v důsledku dramatických společenských posunů měnila identita šlechty.

Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy.

Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.

Válečné skutky cti, slávy a hrdinství vždy patřily k základním identifikačním prvkům šlechtictví.

Kniha plzeňského historika představuje erby a stručné dějiny 610 šlechtických rodů, žijících a působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které sehrály v historii naší země významnou roli.

Druhý díl knihy Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců – města, církev, korunní země, je věnován stavbám a uměleckým dílům této doby (od počátku druhé poloviny 15. do začátku druhé čtvrtiny 16. století), která vznikla ve městech, n

Nejstarší známí příslušníci rodu ze Svojšína patřili ve 12. století k významným představitelům raných českých elit.

Syntetický pohled na vládu Lucemburků v českých zemích je součástí vícesvazkové ediční řady, jejíž základní podobu určilo monumentálně pojaté dílo "Přemyslovci".

První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu.

Poprvé po roce 1989 vychází v českém jazyce souhrnné pojednání věnované politice státoprávní šlechty 19. století.

Jihočeský šlechtický rod pánů ze Strakonic, zvaných též podle nejčastějšího jména Bavoři ze Strakonic, erbu střely, sehrál významnou roli v českých dějinách zejména ve 13. století.

Švábenicové, erbu čtyř rozletitých střel, sehráli významnou roli v dějinách českých zemí zejména ve 13. století, kdy se dostávali do nejvyšších pater českomoravské nobility a v okolí přemyslovských panovníků zastávali nejrůznější úřady.

Příběh úřednické šlechty