Převzal starověký Egypt odkaz civilizace legendární Atlantidy? Kdo Egypťany naučil stavět pyramidy? Mohou nám tyto magické stavby jednou nahradit atomové elektrárny? Měl každý z jedenácti hlavních egyptských bohů své božské pomocníky?
Publikace se věnuje méně známému řemeslnému fenoménu, jehož minulosti, sociálním a kulturním souvislostem existence byla doposud věnována jen malá pozornost. Kniha zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu.
Kniha je dosud nejúplnějším a nejpřesnějším pojednáním o této unikátní technické a umělecké památce, která odměřuje čas generacím Olomoučanů již více než pět století.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.
Již staří Egypťané si vyprávěli příběhy o faraonech, kouzelnících z dávných časů, o trosečnících, chamtivých úřednících, podivuhodných dobrodružstvích a tajemných místech.
Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole?
Dílo „Itinerario“ je cestopisem z pera nizozemského cestovatele Jana Huyghena van Linschoten, který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v Indii ve službách arcibiskupa z Goy.
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
Představíme vám 31 jedinečných památek z celého světa. Provázet vás budou archeologové, sultáni a dokonce i sochy a maskoti - doprovodí vás v objevování zámků, paláců, věží, chrámů a bludišť.
bvČeská i zahraniční společnost zná velmi dobře repertoár Karla Kryla, jeho postoje vůči totalitnímu režimu i vůči polistopadovým reformám. Kniha Zpověď odhaluje slavného písničkáře v naprosto novém světle, dává nahlédnout do zákulisí rodiny.
Kniha 30 let svobody vznikla u příležitosti výročí událostí, které započaly v listopadu 1989 studentskými demonstracemi a následně se staly zásadním mezníkem našich novodobých dějin.
Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes.
Publikace nabízí specifický úhel pohledu na zlomové dění roku 1989. S odstupem třiceti let se k němu vracejí ve svých vzpomínkách tehdejší studenti a zaměstnanci Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
