Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty.
Obsáhlá dvojjazyčná publikace plná bohatého obrazového doprovodu seznamuje zájemce o archeologii s prehistorií koně a dokládá ji množstvím pozoruhodných nálezů.
Převzal starověký Egypt odkaz civilizace legendární Atlantidy? Kdo Egypťany naučil stavět pyramidy? Mohou nám tyto magické stavby jednou nahradit atomové elektrárny? Měl každý z jedenácti hlavních egyptských bohů své božské pomocníky?
Již staří Egypťané si vyprávěli příběhy o faraonech, kouzelnících z dávných časů, o trosečnících, chamtivých úřednících, podivuhodných dobrodružstvích a tajemných místech.
Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole?
Seznam se s těmi NEJÚŽASNĚJŠÍMI TVORY, kteří kdy žili na Zemi! Od DLOUHOKRKÝCH BÝLOŽRAVCŮ, přes předky ptáků až po stroje na zabíjení –, s každým otočením stránky objevíš nová prehistorická zvířata.
V pořadí již čtvrté, opravené vydání zásadního díla, které v přehledných encyklopedických heslech pojednává jak o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, tak vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje mincovny aj.
Otázky jako technologická praxe, vybavení a infrastruktura dolů i hutí či profesní skladba a životní podmínky v hornických osadách byly až dosud spíše studijním problémem specifické skupiny archeologů.
Revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl.
