Kniha Pražské veduty / jak se dívat na (historickou) městskou krajinu má čtenáře provést způsoby, jakými bylo město zobrazováno v různých dobách. Pomocí vedut je pak možné číst kompozici města.
Publikace prochází a připomíná zásadní okamžiky dějin radnice počínající v roce 1338.
Samostatnou kapitolu dějin radnice, ale také rozsáhlou, bohatě dokumentovanou kapitolu publikace představuje historie staroměstského orloje a jeho výzdoba.
Půvabná publikace Jasminy Trifoniové seznamuje čtenáře s těmi nejkouzelnějšími zámky a hrady celého světa. Některé jsou pohádkové, jiné strašidelné, mnohé mají pohnutou historii nebo jsou spojeny s legendárními šlechtici či panovníky.
Poklad! Slovo, které zní cinkáním zlata, třpytí se drahokamy a šustí tajnými dokumenty. Současně z něj ale běhá mráz po zádech, protože připomíná krev, která byla prolita při jeho shromažďování, ukrývání i hledání.
Vzpomínky jednoho z autorů známého betlému na to, jak dílo postupně vznikalo a proč jsou zde vybrané domy v Sušici, ale hlavně další místa nejen v okolí města.
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Přehledná publikace představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.
Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.
Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.
Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.
Autoři vás už podruhé společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
V nesčetných průvodcích po bojištích a monografiích o významných bitvách našich dějin je formulována touha jejich autorů po „historické skutečnosti“, po odhalení toho, jak bitvy skutečně probíhaly. V knize si autor klade otázky zcela jiné ...
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
