historické prameny a historiografie

Šumava od pravěku do počátků 20. století

Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.

Egypt zažívá pod vládou urozeného faraona Ramsese neuvěřitelný rozmach. Schopný panovník rozšiřuje svá území obchodem i bojem a neustálými vpády za hranice říše vyprovokuje sousedské Chetity. Schyluje se k největší vozové bitvě v dějinách.

Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience.

Opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský (1. pol. 14. st.) je znám především jako autor převážné části Zbraslavské kroniky. Tato publikace přináší vědeckou edici jiného jeho literárního díla - sbírky kázání na velké svátky.

Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.

Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval.

Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období.

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.

Úvodní příběh audioknižní řady Letopisy královské komory, odehrávající se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského, je zasazen do města Plzně.

Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání.

Kniha představuje dějiny Kyjevské Rusi od jejích počátků až do 13. století. Práce uvádí základní soubor pramenů a soudobé odborné literatury k dané problematice a seznamuje čtenáře s vývojem východní Evropy od nejstarších dob až do mongolského vpádu.

Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.

Publikace vychází u příležitosti stoletého trvání Archivu Pražského hradu (založeného roku 1920).

Kniha se zabývá dvěma velkými jihočeskými panstvími Třeboň a Hluboká (dnes Hluboká nad Vltavou) v procesu proměn, které nastaly po třicetileté válce. Obě panství získal Jan Adolf ze Schwarzenberka krátce po roce 1660.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.

Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst – Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800.

Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království.

Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.

Téma čísla: "Totenkultur": Umrlci a oživené hroby.