Sborník seznamuje s některými dosud nepublikovanými či málo známými bohemikálními památkami, jako je skvostně zdobený list antifonáře, který zakoupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války.
Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Kniha obsahuje více než 400 fotografií z let 1860–2018.
Publikace našeho předního odborníka na počátky knihtisku a tzv. inkunábule (prvotisky) objasňuje historické souvislosti založení první plzeňské tiskárny ve druhé polovině 15. století...
Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.
Přemýšlel jsi někdy nad tím, jak vlastně vznikly vlajky a zda je jejich podoba volena náhodně? Proč jsou některé vlajky jednoduché a jiné tvoří mnoho drobných detailů? Jakou roli na nich hrají barvy a co symbolizují pruhy, hvězdy či kříže?
Bosí augustiniáni představovali v Čechách během 17. a 18. století mezi žebravými řády poměrně malé společenství. Výrazné stopy po jejich činnosti jsou však patrné dodnes, přestože na našem území nepůsobí již dlouhou řadu let.
Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.
V roce 670. výročí svého založení získala Univerzita Karlova dva historické dokumenty významné nejen pro samotnou univerzitu, ale též pro dějiny české a evropské vzdělanosti.
Kniha Pašeráci knih se opírá o rozsáhlý průzkum archivních materiálů a vzpomínky pamětníků. Popisuje téměř neuvěřitelnou historii čtyřicítky vězňů z vilenského ghetta, kteří zachránili tisíce vzácných židovských knih a rukopisů ...
Autoři odborné historické publikace přibližují dějinný proces vyjednávání angažovaných Romů se státními úřady ve snaze spolupodílet se na zlepšení společenského postavení romských komunit v Československu v době od závěru 40. do konce 60. let 20. st.
Horké knihy ve studené válce popisují málo známý program tajné distribuce knih do východní Evropy, který financovala CIA. Mezi lety 1957 a 1970 byl knižní program jedním z nejefektivnějších způsobů pronikání za železnou oponu.
