Le Journal d'un burgeois de Paris je popisem politiky, války a každodenního života v Paříži v období mezi lety 1405 a 1449. Přesná identita jeho autora není známa.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa.
Deník vídeňského teologa Thomase Ebendorfera (1388–1464) představuje jedinečný historický pramen pro poznání procesu vzniku basilejských kompaktát. Deník je o to cennější, že Thomas Ebendrofer byl účastníkem jednání vyslanců basilejského koncilu.
Autor nahlíží z komparatistického hlediska na poválečný vývoj německé, polské, české a slovenské historiografie. Hlavním cílem, jejž si vytyčil, je ukázat místo a roli široce chápané historiosofické národní tradice v proměnách historických věd .
Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo spolu s událostmi z února 1948 vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem.
Kniha přibližuje akci Jizerka, nechvalně proslulou operaci
komunistických orgánů SNB a StB proti organizátorům
protikomunistického odboje a skautům z Železného
Brodu 24. 7. 1949, která si vyžádala dva mrtvé a tři těžce
raněné.
Kniha představuje dosud neznámou a v mnoha
ohledech unikátní dolnorakouskou knižní
sbírku z konce 16. století, která byla – jako
součást knižní kořisti z Čech a Moravy – odvezena
do Švédska na sklonku třicetileté
války.
Publikace vytváří na základě rozsáhlého obrazového materiálu
reprezentativní přehled vyobrazování alchymického laboratoria
a jeho vybavení v odborném i uměleckém kontextu.
Jaký byl svět před sto lety? Zajímavě jej může současným čtenářům přiblížit výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918–1925).
Jan Hasištejnský z Lobkowicz (†1517) počátkem 16. století vylíčil česky své putování
v cestopise, v němž si zvědavě všímá politických,
náboženských a kulturních reálií ve Středomoří a Svaté
zemi.