genealogie, heraldika, šlechta

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou.

Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna.

Rozsáhlá reprezentativní publikace seznaznamuje čtenáře s mincovnictvím významného českého šlechtického rodu Šliků od 17. století až do roku 1767, kdy byla ve pražské mincovně vyražena poslední šlikovská mince.

Velkolepá anglicko-česká publikace Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu přináší před tisíc osobitých kreseb erbů jednotlivých členů řádu, a mapuje tak téměř sedmisetletou historii jednoho z nejvýznamnějších společenství v Evropě.

Sudetští Němci, jejich Museum, literární vražda, průzkum české současnosti. Snaha o instituce v zemi, jež institucím nepřeje.

Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Kniha představí nejpřednější šlechtické rody francouzského království, jejich dějiny, významné či známé osobnosti, jakož i jejich sídla - od monumentálních hradů přes nádherné renesanční a klasicistní zámky až po luxusní pařížské městské paláce.

Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.

18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí.

Historie pernštejnského rodu má v dějinách Čech a Moravy své nezastupitelné místo. Kniha je první ucelenou publikací podávající obraz jednoho z nejstarších domácích šlechtických rodů.

Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.

Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu.

S předmluvou Constantina Kinského a Karla Schwarzenberga „Zámek, ten vás vychová!

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů.

Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského je starobylou rytířskou institucí pod ochranou Svatého stolce, která je mezinárodně uznaná jako rytířský řád.

Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.

Cestování bylo nedílnou součástí životního stylu šlechty. Zkušenosti získané v zahraničí se v mnoha případech také odrazily v pozdějších aktivitách osob, jimž v žilách kolovala modrá krev.

Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou.