genealogie, heraldika, šlechta

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách.

První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů.

Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského je starobylou rytířskou institucí pod ochranou Svatého stolce, která je mezinárodně uznaná jako rytířský řád.

Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.

Cestování bylo nedílnou součástí životního stylu šlechty. Zkušenosti získané v zahraničí se v mnoha případech také odrazily v pozdějších aktivitách osob, jimž v žilách kolovala modrá krev.

Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou.

Přední český medailér a sochař navazuje na svou předchozí publikaci Heraldika na mincích a medailích (2017), věnuje se tentokrát tématu písma a nabízí nový pohled na numismatické památky. Písmo sleduje po stránce obsahové i umělecké.

Kolektivní monografie se zabývá evropskou diplomacií v dlouhém časovém období od středověku do druhé poloviny 20. století.

V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.

Být součástí společenské elity a pohybovat se v nejvyšších patrech světové politiky považovaly ženy na knížecích, královských a císařských dvorech za přirozenou součást svých životů.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Toto je historie dynastie Romanovců s jejími cary a carevnami, leckdy výraznými osobnostmi a autokraty, z nichž někteří se narodili se zábleskem geniality a jiní šílenství.

Slovník „Naše příjmení“ obsahuje výklad přibližně 30.000 českých příjmení, která se nejčastěji vyskytují v České republice.

V této knize nalezne čtenář výklad symboliky nejstaršího rytířského řádu s nepřerušenou kontinuitou. Publikace se věnuje třem okruhům témat: řádovým oděvům, řádovým odznakům a vyznamenáním a řádové heraldice.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech.

Práce španělské historičky Anny Mur i Raurell je příspěvkem ke studiu vztahů střední Evropy a Španělska v šestnáctém a sedmnáctém století.

Anglické, skotské a irské nobilitované rody, které se zakoupily na panstvích, později velkostatcích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice.

Saská luterská šlechta severozápadních Čech ve světle raně novověké sakrální architektury.