genealogie, heraldika, šlechta

Kniha sleduje dějiny švamberského rodu od 13. století až do počátku století 18., a to nejen v hlavní linii od Ratmíra ze Skviřína po Polyxenu z Paaru, roz. ze Švamberka, ale v dílčích tématech se věnuje i poboční borské a zvíkovské větvi.

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací.

Čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici - ti všichni měli jedno společné: na svůj luxusní životní styl si museli půjčovat.

Rod hrabat z Harrachu se zapsal do českých a moravských dějin a krajiny více, než se obecně ví.

První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.

Švédsko je zemí, která byla vždy monarchie a nikdy nepoznala totalitu.

Erbovní mapa, jejíž díly pokračují Moravou a Slezskem, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí.

V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska.

Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou.

Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna.

Rozsáhlá reprezentativní publikace seznaznamuje čtenáře s mincovnictvím významného českého šlechtického rodu Šliků od 17. století až do roku 1767, kdy byla ve pražské mincovně vyražena poslední šlikovská mince.

Velkolepá anglicko-česká publikace Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu přináší před tisíc osobitých kreseb erbů jednotlivých členů řádu, a mapuje tak téměř sedmisetletou historii jednoho z nejvýznamnějších společenství v Evropě.

Sudetští Němci, jejich Museum, literární vražda, průzkum české současnosti. Snaha o instituce v zemi, jež institucím nepřeje.

Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Kniha představí nejpřednější šlechtické rody francouzského království, jejich dějiny, významné či známé osobnosti, jakož i jejich sídla - od monumentálních hradů přes nádherné renesanční a klasicistní zámky až po luxusní pařížské městské paláce.

Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.