Pyramidy, jež najdeme na všech kontinentech a v nejrůznějších podobách. Zdá se, že spočítat byť jen přibližně jejich množství, je nemožný úkol. Proč umístily staré národy do krajiny bezpočet těchto staveb?
Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů.
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků.
Devatenácté století po sobě zanechalo řadu skutečných technologických divů, které ještě dnes překvapují tím, jak skvěle vypadají a jak poctivě byly zhotoveny. Mnohé z nich stále fungují více než sto let od chvíle, kdy je lidský um probudil k životu
Brilantně zábavné vyprávění o dávno zapomenutých a neobjevených příbězích starověku, které autor
Dr. Theodore Papakostas, dokonale zachytil v celé jejich hluboké lidské aktuálnosti.
Žili v Liberci, pracovali, vychovávali tu své děti.
Patřili mezi vážené občanky a občany města,
podíleli se na jeho rozkvětu. Většina z nich se
hlásila k německé národnosti.
Milí čtenáři, knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník a na úspěšný 1. dodatek 700 erbů téměř zapomenutých šlechtických rodů.
Kniha přináší podrobnou rekonstrukci příběhu jedné rodiny olašských Romů – Lovárů a věnuje se jejich právní, ekonomické i sociální přináležitosti k území bývalého Československa v časové perspektivě od konce 19. století až po 60. léta 20. století.
Sborník vychází jako připomínka 100. výročí narození básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Vladislava (vl. jm. Ladislav Bambásek, 1924–2009), jehož vliv na českou kulturu 20. století byl zcela zásadní.
Autor analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy.
Klášter v Louce u Znojma má tradici významné řeholní instituce, politicko-kulturního i církevně-správního centra Znojemska. Kniha Pečeti louckých premonstrátů v pozdním středověku a raném novověku nahlíží na osudy kláštera prostřednictvím pečetí.
Kniha zúročuje dlouholetý výzkum etnologa Václava Michaličky věnovaný kožedělné produkci, která se v 19. století zformovala na moravsko-slezském pomezí v obci Metylovice.
Kulturní dědictví je široký pojem, který v sobě zahrnuje kulturu národa či etnika a její projevy hmotné i nehmotné. V souvislosti s etnologií a jejím bádáním se samozřejmě nejvíce otvírá studium projevů, jež souvisejí s tradiční lidovou kulturou.
Publikace navazuje na tradici podobných tisků o hradech na Moravě. Jejím účelem je seznámit zájemce o problematiku středověkých hradů a tvrzí, zejména zřícenin a terénních zbytků s pravděpodobnou podobou těchto objektů ...