architektura

Studentské architektonické projekty vzniklé ve spolupráci Ústavu dějin umění Akademie věd a Fakulty architektury Českého vysokého učení technického.

Odborně podložený popularizační průvodce se věnuje hřbitovnímu kostelu sv. Barbory v Manětíně. Autorem stavby byl s největší pravděpodobností význačný francouzský, i když římsky školený architekt a malíř Jean Baptiste Mathey.

Cílem drobné publikace, která je koncipovaná jako doprovodná ke stejnojmenné výstavě, je představit Josefa Schulze coby zdatného fotoamatéra a sběratele fotografií a ukázat, jak se jeho architektonické a fotografické zájmy navzájem prolínaly.

Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).

Odborně podložený popularizační průvodce známým areálem hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu s bývalou řádovou nemocnicí shrnuje přehledně a přitom dosti podrobně známé historické skutečnosti o významné památce českého baroka.

Příruční průvodce kapesního formátu je šestým svazkem z edice Monumenta Bohemiae et Moraviae a přibližuje dějiny a uměleckou výzdobu pozdně barokního kostela ve Velkých Heralticích, jedné z nejzajímavějších sakrálních staveb Georga Friedricha Ganse.

Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků.

Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu.

Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století II. navazují na první knihu vydanou roku 2018 a obsahující výběrové studie k patnácti vesnicím převážně na území Moravy a Slezska.

Publikace poprvé představuje projekty architekta Pietra Nobileho, vztahující se k působení této významné postavy evropského neoklasicismu v Čechách.

V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách.

Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství.

Aktuální problémy městského veřejného prostoru z pohledu společenskovědních disciplín.

Publikace Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I. je věnována vývoji venkovského stavitelství v pěti správních krajích rozkládajících se z větší části na území Moravy a Slezska.

Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.

Přehledná publikace představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.

Tématem knihy je středověká architektura klášterů dominikánek v Čechách a na Moravě.

Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.

Drobná publikace ve formátu kapesního průvodce nabízí nejširší laické i odborné veřejnosti shrnutí poznatků o stavebním vývoji a proměnách významného pražského staroměstského barokního paláce.

Pavel Vlček předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu.