eseje, úvahy, publicistika

Co vypovídají zemětřesení o Bohu? Jsou pouze slepou, byť tvůrčí přírodní silou utvářející celá pohoří, která má však v případě zasažení obydlených oblastí ničivé následky, nebo nesou hlubší význam?

Žádná jiná doba roku není tak zatížena očekáváním a stereotypními představami jako doba adventní a vánoční. Slýcháme, že bychom se měli ztišit, uvědomit si, na čem záleží, být nablízku druhým i sobě samým.

Texty mnohých forem: básně, písně, prózy, eseje… i zajímavé ilustrace. Vznikl barevný obraz, který vypovídá jak o době, tak o příběhu člověka: letí výškou a padá hloubkou.

Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.

Tematický záběr fejetonů je široký: od aktualních problémů v českém zdravotnictví, praktických důsledků politických rozhodnutí přes vyzdvihnutí typických rysů české povahy ke vztahu k jídlu či potravinovým doplňkům.

Autorka ve své knize popisuje ohromnou výzvu, kterou pro ni představuje boj s duševní chorobou. Tato autobiografie je však hluboce optimistická. Příběh dlouhého boje se schizofrenií.

Autor ve sbírce esejů zúročuje své zkušenosti získané dlouholetým působením ve Vězeňské službě České republiky a v mezinárodní společnosti Europäisches Forum für angewandte Kriminalpolitik.

V knize autor předkládá další sloupky – postřehy ze života.

Ve středu zájmu lékaře a filosofa Jana Poněšického je zkoumání kontroverzního názoru na to, zda je člověk dobrý či zlý, odkud se bere jeho nenávist, co vyvolává pocity agrese a za jakých podmínek vyúsťují do mezilidských vztahů a chování.

Útržky z deníku zachycují střípky pompézního i trochu komického světa francouzské politiky, její aféry, intelektuální i méně intelektuální debaty, svérázný „vesmír“ francouzských médií i fenomén nazývaný domorodci i cizinci „francouzská výjimka“.

Polemická studie autora, který proti sobě staví na jedné straně Freudovu psychoanalýzu a Jungovu teorii archetypů, a na druhé straně svou vlastní fenomenologickou koncepci výkladu lidského snění.