Nové dokumenty z českých i zahraničních
archivů, svědectví pamětníků i dokumenty dochované
v rodinných archivech představují Lidice jinak,
než jak je známe z knih a filmů.
Po Hradech, zámcích a tvrzích jižních Čech (2011) druhý svazek průvodců historickými vrchnostenskými sídly je zaměřen na sousední západočeský region. Kniha představuje výběr z bohatého památkového fondu hned dvou krajů: Plzeňského a Karlovarského.
Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách.
Těžištěm průvodce jsou majestátní hrady a zámky Rožmberků a ostatních Vítkovců, jejichž majetková základna ležela v jižních Čechách, ale kniha zachycuje i neobvyklé množství drobných středověkých tvrzí a renesančních rezidenčních dvorů.
Kniha čtenáře provede zámky a usedlostmi Prahy, včetně těch přestavěných nebo zaniklých, po kterých se dnes dochovala často jen velmi poetická místní jména, jako Blaženka, Paťanka, Flajšnerka, Dobeška nebo Paroubka.
Kniha navazuje na dvě autorovy úspěšné knihy (Jak žil Žižkov před sto lety a Jak hřešil Žižkov před sto lety). Tentokrát se autor zabývá delším obdobím než pouze prvním desetiletím 20. století, jako v prvních dvou knihách.
Cílem publikace je zpřístupnit odborné veřejnosti a jiným zájemcům dokumentaci kosterních pozůstatků významných nálezů fosilního člověka z Předmostí na Moravě.
Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí.
Druhý díl sedmidílné práce se zabývá problematikou lužních lesů – nejdynamičtěji se rozvíjejících lesních společenstev v ČR a objasňuje historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.
Autor se v knize zabývá čtyřmi českými městy – Českými Budějovicemi, Hradcem Králové, Pardubicemi a Plzní – z hlediska vývoje, jímž prošla během druhé poloviny 19. století a na počátku 20. století při transformaci na nový typ sídel.
Etnografická studie, dělená kalendářními obdobími, zahrnující slovesné, hudební a jiné projevy či tradice českých, ale i německých obyvatel podhůří Orlických hor, jež od svého mládí sbíral a zapisoval tamní rodák a etnograf Rudolf Zrůbek.
V knize profesora Černého, historika českého divadla a autora řady knihy ožívají ochotníci z jaroměřských měšťanských a dělnických spolků, masopustní akce i představení loutkářů.
Tento třetí díl završuje studii o rostlinných společenstvech zpracováním souboru dosud nepublikovaných nebo jen fragmentárně zmíněných vegetačních typů tohoto přírodovědecky cenného území.
