osobnosti náboženství a myšlení

Kniha „Duchovní cesta Alagammal“ popisuje příběh matky Bhagavána Šrí Ramany Maharišiho. Bylo to před více než sto lety, když Alagammal naposledy stoupala vzhůru po svaté hoře Arunáčale, aby mohla zůstat v blízkosti svého syna.

Metafyzické příběhy jsou výmluvným svědectvím, že Eduard Tomáš je nejen znalcem, učitelem a praktikem jógové filozofie, ale i neméně zdatným a úspěšným beletristou. Tomášovy příběhy překvapují svižností, vyvážeností stylu a bohatým dějem.

Rozhovor o Bohu, víře, církvi, životě, smrti, svobodě i odpovědnosti. Ale hlavně o člověku, který se nebojí říct „nevím“ — a potom vstane a jde dělat, co je potřeba.

Tematická biografie pruského krále Fridricha II. Velikého nabízí mnohovrstevný portrét jeho janusovské osobnosti.

Kniha rekonstruuje Weltschovo myšlení v celé jeho tematické šíři: od filosofických základů pražského sionismu a teorie národního humanismu přes politickou teorii obranyschopné demokracie a analýzu antisemitismu ...

Ironický, sentimentální a občas i veršovaný rozhovor nabízí trojjedinou odpověď: biblická víra, osvícenský rozum a humanistický smích. S těmito nástroji zkoumá literární historik a kazatel Martin C. Putna svět, v němž se pohybuje.

Editoři tohoto svazku vybrali z díla Vladimíra Boublíka ty myšlenky, o nichž se domnívají, že jsou v nejlepším slova smyslu originální, přesažné, trvalé a že mohou oslovit čtenáře 21. století.

Křesťanství nabízí cestu, jak se stát svobodným a dospělým člověkem, říká nonkonformní kněz Václav Vacek.

Život a dílo indického jógina Dhjánjógího Šrí Madhusúdandáse (1878–1994) zachycuje jeho cestu od raného duchovního hledání přes léta askese a putování až k učitelskému působení v Indii a USA.

Jezuita a paleontolog Pierre Teilhard de Chardin je autorem jedné z nejodvážnějších křesťanských vizí 20. století. Po většinu života narážel na odpor církevních autorit a značná část jeho díla mohla vyjít teprve posmrtně.

Autor knihy, rumunský luterský pastor židovského původu, který prošel kvůli své nezlomné víře čtrnáctiletým vězením v komunistickém Rumunsku, předkládá svoji jedinečnou a osobitou studii biblické knihy Písně písní.

Knižní rozhovor s Dominikem kardinálem Dukou, který vedl historik Marek Šmíd, vznikal na jaře a v létě roku 2025 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.

Poznejte svět římského císaře Marka Aurelia a obrovské výzvy, kterým čelil a které překonal s pomocí stoické filozofie. Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů.

Dvojčíslo ročenky Parrésia (XVIII–XIX) je věnováno fenoménu tzv. Ruské Palestiny – rozsáhlému a dlouhodobému projektu ruské přítomnosti ve Svaté zemi, který od poloviny 19. století propojoval náboženské, kulturní a politické ambice Ruské říše.

Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.

Korespondence Jana Hellera (1925–2008) odhaluje tvář teologa, religionisty a starozákoníka, který spojoval erudici s lidskostí a přesnost s porozuměním lidské situaci.

Zásadní kniha básníka Miloše Doležala o životě, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P.

Josef Moscati (1880–1927) se nedožil ani své padesátky, ale nesmazatelně se vepsal do paměti celé Neapole a svým působením si vysloužil přezdívku „lékař chudých“. Byl to neúnavný badatel, oblíbený profesor mediků a vyhlášený diagnostik.

Poutavé svědectví otce Jacquese Mourada, který prožil téměř pět měsíců v zajetí islamistů, si našlo své čtenáře po celém světě.

Jan Kefer je jedním z nejznámějších představitelů novodobého českého hermetismu. Kniha představuje život a dílo PhDr. Jana Kefera (1906–1941) a jeho manželky Dagmar (1916–1942).