Autor v knize postihuje projevy situačního humoru, neustále se rojící v každodenním životě studentů, učitelů a zaměstnanců Univerzity Palackého v „neveselých“ dobách padesátých až osmdesátých let 20. století.
Kniha věnovaná lidské každodennosti v místech, která jsou spojena s životem historika a bývalého děkana Josefa Bieberla, jenž k tomu podotýká: "Člověk nikdy neví koho potká. Měl jsem štěstí."
