Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie.
Soudní proces s Jaroslavem Janem Pálou, slánským továrníkem a vynálezcem, patří k nejkontroverznějším poválečným kauzám. Jeho jméno bylo po desetiletí spojováno s lidickou tragédií, aniž by byl jeho případ podroben důkladné analýze.
Kniha se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osob, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. Po skončení konfliktu bylo potřeba miliony lidí dopravit doslova všemi směry domů.
Dodatky ke knize Pod palbou hloubkařů (Academia
2019), místopisného přehledu takzvaných hloubkových
útoků v českých zemích, obsahují nové případy zpracované primárně na základě záznamů v matrikách zemřelých aj.
Po revoluci v roce 1917 a následné občanské válce emigrovaly z území bývalé Ruské říše statisíce lidí. Přibližně
třicet tisíc z nich žilo i v meziválečném Československu.
Další ze série autorových kronik začíná komunistickým
převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi
spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy komunisté okradli prakticky všechny obyvatele Československa.
Monografie se věnuje církevním dějinám první československé republiky v dvacetiletí od vzniku státu v roce 1918 do tragických událostí Mnichova v září 1938.
Publikace shrnuje období v letech 1948–1969. V té době byly v Československu završeny poválečné systémové změny a zároveň nejen stát, ale i česká a slovenská společnost prošly důležitými a často dramatickými proměnami.
Kolektivní monografie přináší odborné studie o řadě dnes více či méně pozapomenutých a širší veřejnosti málo známých mužů a žen různých národností, spojených výrazným způsobem s obdobím let 1918–1925 v Československé republice.
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, zejména na území dnešní České republiky, Polska, Maďarska a Německa, zůstávají v odborné literatuře doposud překvapivě málo reflektovány.
Novodobý „český svět“ (řečeno slovy Vladimíra Macury) vznikl a zvolna se konsolidoval během první poloviny 19. století. Od té doby prošel řadou proměn, často i radikálních, v důsledku domácích sporů o jeho základní politické...
Schopnost přejít po roce 1918 z válečného režimu do mírové rekonstrukce a adekvátně reagovat na nastupující krize v meziválečném období ukazovala na odolnost mladého československého státu a společnost.
Jaký byl svět před sto lety? Současným čtenářům jej poutavě přibližuje výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918–1925).
Kniha je volným pokračováním publikace Český bestiář (Academia 2024) a přináší další příběhy mužů, kteří během dějinných zlomů a panství totalit fatálně selhali, často
aniž by si to uvědomovali.
Po vzniku Charty 77 hledal komunistický režim způsoby, jak potlačit domácí opozici. Akce Asanace umožnila režimu v 80. letech vystěhování nepohodlných signatářů Charty.