historie a fakta

Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.

Autor provádí čtenáře světem mužů a žen ve všech obdobích jejich života, od narození po úmrtí, včetně rituálů, které se s danými událostmi pojily. Především však nahlíží do rodinného života různých vrstev společnosti.

Dne 1. listopadu 1781 rozhodl Josef II. o zrušení nevolnictví, ale i o udělení jistých základních práv. Položil tím základy naší dnešní svobody. Přesto málokdo zná celý obsah všech emancipačních nařízení a jejich ideové zdroje.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.

Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.

Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Tato kniha dejme tomu „historického bulváru“ přináší stovku příběhů partnerských vztahů známých i méně známých osobností českých dějin, počínaje Oldřichem a Boženou přes Karla IV., Jana Amose Komenského až k Oldřichu Novému či Lídě Baarové.

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.

Kniha významného historika Jiřího Raka mapuje vývoj českého vztahu k habsburské dynastii a ukazuje, že dlouhou dobu šlo o poměr loajální.

Bojů na italské řece Piavě se za první světové války zúčastnily i desetitisíce českých vojáků, jež kruté válečné prožitky poznamenaly na celý život. Kniha se v rámci obecného průběhu bojů zaměřuje především na vystoupení c. (a) k. jednotek z českých zemí.

Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?

První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu.

Před 70 lety do Československa přicestoval muž, který dokázal zorganizovat evakuaci 669 ohrožených židovských dětí do náhradních rodin ve Velké Británii. Tím je zachránil před jistou smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.

Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.

Kniha se věnuje významné historické události, kterou je nejdelší sněm českých dějin (31. ledna 1609 až 28. února 1610).

Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.

Kniha vznikla na základě výzkumu trestněprávních pramenů a přináší čtenářům autentické lovecké a pytlácké příběhy. Její součástí je edice několika mysliveckých řádů, které se staly základem represí proti pytlákům; mnohé jsou zde publikovány poprvé.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...

Na cestě k defenestraci.