5. 5. 1609 - Zlom v nejdelším sněmu českých dějin: Generální zkouška stavovského povstání

Rok 1609 patří bezesporu mezi historické mezníky. Po staletí je spojován s klíčovou událostí, která má v roce 2009 kulaté, čtyřsté výročí. Jde o slavný Rudolfův Majestát. Bližší pohled však odkrývá i existenci druhé významné historické události, kterou je nejdelší sněm českých dějin (31. ledna 1609 až 28. února 1610). V politických aktivitách stavovské opozice nepatřilo k častým jevům, aby se odvážila sejít a jednat samostatně, tedy jak bez panovníka, tak bez katolické menšiny, jako se to stalo na počátku května 1609. A jednotlivé momenty tohoto sněmování, z nichž některé se zcela hmatatelným způsobem vztahují k událostem, jichž byla pražská města svědkem za necelou dekádu, v roce 1618, dovolují, abychom o dramatických dnech z počátku května 1609 hovořili otevřeně jako o generální zkoušce českého stavovského povstání. O tom vypráví i nová kniha známého historika Jaroslava Čechury. Navíc poskytuje možná až nečekanou odpověď na otázku, kdo to vlastně všechno platil. Pohlédneme také do tváří klíčových osobností onoho dění: na jedné straně Václava Budovce z Budova a na straně druhé římského císaře a krále uherského i českého Rudolfa II.