historie a fakta

Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.

Popis dramatických květnových roku 1945 v Náchodě a okolí, známých také ze Škvoreckého románu Zbabělci, a zejména společné pomoci Čech z Náchodska s Poláky a také s italskými zajatci vězňům z koncentračního tábora v nedaleké dnes polské Žakši.

V drobné publikaci jsou líčeni banderovci z pohledu volyňských Čechů, kteří se usazovali od roku 1945 na Náchodsku.

Vzpomínání německého literárního vědce Karla Kohuta (1936 v Olomouci) na dětství, které strávil v Lipníku nad Bečvou, na poválečný odsun a těžké začátky v novém domově v Hesensku.

Kniha V. Vokála se snaží zhodnotit život a dílo Robespierrova souputníka nezaujatě. Výsledkem je portrét mladého ambiciózního politika a idealistického filozofa, kterého silná touha po nápravě historických křivd přivedla do služeb teroru.

Kniha přináší komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004), polského politického aktivisty a myslitele, politického vězně a prvního z významných středoevropských disidentů, který na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů.

Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci.

Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva.

Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .

Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť – Než se Nové Lazce staly Letnou – Olomouc znovu opevněná – Kde všude tekla Morava – Pivovary, sladovny...

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.

Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.

Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.

Tato populárně-naučná publikace přináší bohatství dalších textů, dokumentujících počátek 50. let, fakta známá i neznámá, ale také atmosféru, v níž se setkávalo budovatelské nadšení s hrůzou.

Publikace o olomoucké historii. Inspirována je nedávno objevenými leteckými fotografiemi města z 20. let minulého století.

Kniha v úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci a obsahuje 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Kniha v čtenáři zanechá pocit nesmírné úcty k nakladatelské práci Jana a Františka Laichterových, spojující podnikatelské schopnosti s nejvyšší duchovní náročností, ale také k práci několika generací českých dějepisců.

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971-1989 vydával v Římě Jiří Pelikán.